Ukázky:
Má to hlavu však i patu, takže není co zhmoždit jdete od severu k jihu, jenom pana a orel často se unáším, vlastním pocitem je to štěstí, protože je to stále jedna minceMá ji každej
V chudobě i bohatství sám sebe se ptáš
vidíš princip princip princip princip
a v ostudě i slávě
stále princip princip princip
nikdo se tě na nic neptá
to je princip princip princip princip
jako nejhezčí a nejhnusnější tvor
v tom je princip princip princip
Není to to ani to, prostě je to tak
mohu to nechat tak, jako nenávist a lásku
hodně přemýšlím, ale prostor je velkej
co za ním se ani neptám, tam je princip
často poznám věci, hlava bere málo
není to takový, vidím princip
někdy to nemusím, ale není třeba
i to je v pořádku, poznávám
Vchudobě i bohatství sám sebe se ptáš
hledáš princip princip princip princip
při tom v ostudě i slávě
to bude princip princip princip
nikdo se tě na nic neptá
to je můj princip princip princip princip
jako nejhezčí a nejhnusnější tvor
funguje princip princip princip
Druzí sedí na palubě, vratké lodě
snily o vodě
neomezená svoboda
vítr vždy vane, ze všech světových stran
vytahujete zbraně, nebylo kudy kam
Člověk musí dvanáctkrát umřít, teprve na po třetí žije je šťastný
jednou to bude po desáté, jako celek je to jasný
ano je to krásný, neumím někam patřit
cítím se šťastný, i přes pochybení mysli
jé
Vvnímám tě, v chudobě i bohadství
slyšíš princip princip princip princip
v ostudě i slávě, potkáš princip princip princip
nikdo se mě na nic neptá, je to princip princip princip princip
nejhezčí a nejhnusnější tvor, jeden princip princip princip
Život je jako pouť, jelikož nebere konec
a fantazie pout, má dozajista záměr
ale já chci dýchat, budu u vnitř volat staň se
musím to překlenout, nemohu dnes leknout
Ne
mám svoje ůmysly, nevidím nic extra zlýho
má to svůj úděl, měl jsem na mysly
přes veškerou pravdu, ber to jako lži
Můžu hledat inspiraci, ale nenajdu ji tolik
můžu dál obracet minci, při tom se ptáš kolik
věř čemu chceš, důležitý je někam dojít
neptej se za kolik, všechno bylo je a bude
Často je to krásný, a často to bolí
stejně takový je všechno, je potřeba to vzít
Hříšník
Narodil se v malým hrobě, žil ve světě v své podobě
Modlil se po čase se ztrácel hroutil se a dál se vracel
Na cestu svou
Měl lásku snad jen z jedné strany vždy byl sám a mezi námi
Nevěděl jak dál pokračovat
Měl sen kterej vyděl jasně, když ho žil cítil se krásně
Byl to svět a jeho básně, najednou se odhalil
Hříšník hoďte kamenem hříšník snad si vzpomenem
Hříšník kdo je kdo jde s tebou
Čas ten je nad ním dál neprozradí, a i když se trápí
Nezůstal stát
Vše co je nad námi nic není za námi úsudek neznámý veď cestu mou
Nepřestal věřit, tmou se dál ztrácel dál se k nám vracel se zklamáním
Nepřestal hřešit dál se chtěl těšit z oblohy nad ním
Nic není pro něj a on není zloděj stín vrhnul na něho hleďme na něj
Hříšník kdy mu prominem hříšník svůj trest neminem
Hříšník hleďme na něj
Hřešil svou láskou krásou i dílem
Jsme jeho cílem buď vítán v nás
Zní zvony chrámů symbol všech šrámů
A on tiše jde v odpuštění
Dál přihlížel nic se nemění andělé jsou nesmělí
On zůstal bdělý a nepřísahal
Měl svoji lásku sílu skrz svou víru
Nepřestal toužit co jinej by vzdal
Měl svoje všechno věděl jak na to
Přesto v očích jejich nepřestal být.
Hříšník tak kdo přihlíží hříšník hoďte kamenem
Hříšník buďte pramenem krve jejich.
Přesto je stejný a do noci temný volá dál jméno utajený.
Drazí přátelé
Oč tu jde oč tu kráčí, už jsem řek mě to stačí
Kým tu jsem kudy kráčím asi se mi tady ještě páčí
Proč tu jsem kudy kráčím asi jsem měl bejt něčím
Vítězem prý bejt stačí to je to oč tu kráčí
Už jsem řek už mi stačí myšlenek proud se tlačí
Navenek jsem jinačí opravdu se mi tady páčí
Kým tu jsem co mě tlačí do úzkých jsem jinačí
Než bych chtěl než se patří co se semnou tady bratří
Dnes už vím co má být kde mám stát kudy jít
Cestu znám zakopávám vím s kým jím, vím s kým spávám
Vím proč bdím proč nevzdávám proč svou půdu obdělávám
Listonoš dobrá správa dnes se už nikam nemusí vstávat
Oč tu jde oč tu kráčí dnes mi řek už to stačí
Kam mám jít kudy kráčím kdo to jsem kam se tlačím
Vítězem prý bejt stačí snad jím jsem už tam kráčím
Nadšení se mi ztrácí cosi se my někde uvnitř vrací
Jak jsem žil jakou prací urazil těžkou štaci
Slyšel jsem hlas se ztrácí prostor zvětší čas se ztrácí
Slova se nepřevrací jen jsem řek snad to stačí
Úsudek ještě kratší tak to je tak se patří
Dnes už vím co má být kde mám stát kudy jít
Možná zde možná jinde snad to všem tak nějak vyjde
Komu přát jak a proč a proč ne tak si skoč
Já jsem rád mě to stačí mě se tady totiž páčí
Proč tu jsi proč tu kráčíš co tu chceš a co ztrácíš
Kým tu jsi proč se kácíš to co máš snad nestačí
Kdo tu je kdo se ztrácí kdo tu usnul kdo se kácí
Proč tu jsme proč jme tací copak senám nic nepáčí
Já si řek už mi stačí dívat se jak se válčí snad tu jsem
Ať se daří nejen mě milí drazí přátelé.
Přepólování
Znám opak tvýho protipólu, znám kov i něhu ve tvým sólu.
A i lásku proudu tvýho břehu jsem krotitelem tvýho hněvu.
Znám proudy řek a jedna mi stačí, vím kudy tvá cesta kráčí,
A i kdybych řek že je jinačí, zjistil bych že nestačí s tebou jít
Znám smutek tvůj když ti chybím a žal tvůj stal se potokem rybím
jako vždy vrátím se brzy, tvá radost buď studnou chráněnou tvrzí
A nezmění se nic ani lásky a nářky, ty buď syta dál a bez přetvářky
Hledat to jinde je skok ze skály, buď moje všechno ozvěnou v dáli
Jsem jem protikladem tvoji krve jsem příklad tvého poprvé
Co dáš mi dám ti i já tobě nevidím nikde nic v tví podobě
Aco život spojil jednou v jeden zahradou je mou Edén
Při pohledu ven je mi trpce v tom chybí jedno srdce
Hledal jsem ven cestu a našel jsem tebe
A i když se nezdá tak dalo mi tě nebe
Co ti venku vidí zatím samy sebe
Dva se mají a oni jsou vedle
Hledaly jinde spojilo je to co je tady
Chtěly se milovat a měly se rádi
Ušlo pár let a jsou stále spolu
Došlo k přepólování pólů.
Je s námy
Dám ti věc dám ti zlato ukážu ti jak na to
Dám ti sílu jako NATO však víme že boj stojí zato
Dám ti vše dám ti sílu víc než najdeš v dobrým sýru
Dám ti sedy dám ti lehy dej si přímo do žil moje šlehy
Já jsem já a ty jsi ty neznáš hořkost samoty
Máš dům a svoje rty tak jdi tak jdi
Víš za co se máš prát výš oč máš tady stát
Výš co bolí znáš i slast dám ti pružnost jako plast
A flexibilní myšlení nic na životě nemění
Ani síla tvrdýho kovu ani kámen tvýho hrobu
Na věci vůbec nic nemění
Jde to proti mně a v prach se obrátí
Jde to se mnou a nikdy se neobrátí
Je to pryč a vím že se vrátí
A já vím že se nikdy neztratí
Já vím nic není jak bych chtěl
Když spím šeptá co bych měl
A je vtom víc než se v dáli ztrácí
Je to blíž jen protože se vrací
Mám rozum pro to vím že nemá cenu hledat mříže
Vím že co je na papíře moje rány ze tmy ve dne líže
Vím že bolest jednou zmizí minulost je život s krizí
Uvnitř sebe úspěch sklízí je to jako prohrát eurovizi
Vím že život není o tom ani neví co bude potom
Ale vím že můj proton dává víc než co by dal mi atom
Stejně po něm je jen díra ví jen že je to jen síla
Která dává potom bere a on dává a on vidí jen sebe
Blaho všem blaho lidu a on ha není vidu
Přes to vše dává klidu díky nám to tady nemá chybu
Máme vše a přitom nic máme vše a při tom víc
Baby pace a dej nám lásku dej nám zbraň a dej nám částku
Ostří nože z obou stran brousí někdo má někdo se tím rdousí
Někdo trousí někdo strádá někdo má a potom to nezvládá
Někdo spí a někdo žije někdo moc a nebo abstinuje
Někdo ví někdo hledá někdo se dá někdo nedá
Někdo říká to se vstřebá i když je to tady samá tvář bledá
Aspoň se tak zdá....
Jde to proti mně a v prach se obrátí
Jde to se mnou a nikdy se neobrátí
Je to pryč a vím že se vrátí
A já vím že se nikdy neztratí
Já vím nic není jak bych chtěl
Když spím šeptá co bych měl
A je vtom víc než se v dáli ztrácí
Je to blíž jen protože se vrací v sílu mou
Mám vše díky tobě co mi dáváš vrátím v hrobě
Zlatou mincí tvýho sporu smlouva smluv z tvýho stolu
Žije pro mě žije pro všechny žije pro nás a je v nás
Dals ji mě a dáš ji všem smlouva smluv a já jsem hráčem tvým
Kdo to dal a kdo jen spal kdo jen dával kdo jen bral
Kdo víc seděl než se sluší kdo oněměl svými uši
Kdo jen stál kdo se měnil kdo se bál a kdo jen cenil
Kdo chtěl a kdo jen mohl ale nehnul se od stolu prostřenýho
Jó ó o uo uo óó uó uoóóó
Uó ó ooo óó uó ó oooó
Uóóóóóó uóóóó
Uó ó ó óóó a ty nejsy sám
Trochu jinak
Žene se stádo a štěkají psy, nebe se snáší až nad propastí
Mě přijde líto, že štěkám jak pes a oni běží jako hnal by je děs
Ze stáda přijdou a htěj bejt jak psy ale jsou hladový po ovaci
A zase půjdou, a to co jim chybí jednou najdou jak medvěd potok rybí
Někteří hladový, nemají dost a maso libový, ožerou až na kost
Někam je zavlečou, záminkou z reality a tam je oberou po laciný šaty
Ale mě nemají , dobří psy budou štěkat, a nejsem jedinej, kdo to chce tak nechat
Dobře se nemají, ale budou hledat, protože žene nás co se nedá vstřebat
Nevím co závidí když tady nevidím nic co oči nevidí často znamená víc
A co mě nebolí, mě nenechá stát a to co přebolí, člověka donutí hrát
Trochu jinak
Co se nedá prodat
Několik let života člověk pro něco žije,
Stačí jedna minuta kterou nikdy nepřepije,
Musíme hodně překlenout jinak nás to tady sežere
Život ti z nebe nespadne jsem ten co se s tím popere
Ležel jsem na posteli přemýšlel co bude dál
Jestli se stala byla chyba nebo osud při mě stál
Vzhledem k tomu že má všechno trochu jinej spád
Jdu za absolutním štěstím cestou nemusím se bát
Sám sebe jsem se ptal jestli se mám dobře
Nebe bylo šedý a já chtěl ho vidět modře
Okolí se ptalo sebe máš vše tak co tě napadá
Někdo najde odpověď pro někoho je to záhada
Možná jsem jednal správně při tom všechno bylo jinak
Nejspíš všechno mělo předem danej negativní dopad
Asi se nabízelo něco co se tady nedá prodat
Život mi chtěl darovat a svět mě přišel obrat
Nemohu se dočkat až se jednou probudím,
Všechno bude jinak a já budu novej člověk
Až tahle doba pomine a všechno se nám promine
Až se všechno dovíme klidně si o tom povíme
Až se lidi nebudou soudit podle závistivých množin
Až se dávno zapomnění vrátí zpátky do svých rodin
Až klid v duši nebude otázkou peněz
Až nějaká rána z nebes přetne tenhle řetěz
Až všechno bude v pohodě a budem se moct smát
Až lidi kolem sebebe nebudou si muset na nic hrát
Až všichni budou pevně na svých nohou stát
Třeba nebude už stát třeba nebude už krást
Všichni budeme celek kterej stojí jeden za druhým
Třeba bude pondělek jako žádnej jinej před prvním
A to co tady je je poho pouhý prozatím
Tak budu doufat jak se má a přeju to i ostatním
Vím že může být fajn když vše nebudu chtít hned
Tady není zadarmo ani mít barevnej svět
Štěstí je prej zlatá moucha kterou musíš chytit
Na rozdíl od úrody neštěstí co stačí jenom sklidit
Vidím kolem lidi co si nedokážou vážit
Rodinýho štěstí jak se chtějí s někým měřit
Potom jsou tady takový co pláčou nad výdělkem
Protože proplouvají životem jak víkend před pondělkem
Někde uvnitř sebe cítím víc než jenom pocit
Přeju si aby každej v tomhle pekle jednou pro vždy procit
Aby se nabízelo to co se dá dotáhnout do cíle
Aby lidi pochopily že štěstí není bez píle
Aby protiklady souzený si, měly stejnou cestu
Aby lidi co si neváží neunikly trestu
Jednou to tak bude, často nechci věřit
Budu čekat na den kdy se bude stejným metrem měřit
Nemohu se dočkat až se jednou probudím,
Všechno bude jinak a já budu novej člověk
Až tahle doba pomine a všechno se nám promine
Až se všechno dovíme klidně si o tom povíme
Až lidi nebudou soudit podle závistivých množin
Až se dávno zapomnění vrátí zpátky do svých rodin
Až klid v duši nebude otázkou peněz
Až nějaká rána z nebes přetne tenhle řetěz
Až všechno bude v pohodě a budem se moct smát
Až lidi kolem sebebe nebudou si muset na nic hrát
Až všichni budou pevně na svých nohou stát
Třeba nebude už stát třeba nebude už krást
Všichni budeme celek kterej stojí jeden za druhým
Třeba bude pondělek jako žádnej jinej před prvním
A to co tady je je poho pouhý prozatím
Tak budu doufat jak se má a přeju to i ostatním
Nevím jak to bude dál snad všechno někam povede
Co mám čekat od ostatních co mám čekat od sebe
Desatero kombinací jenom jedna pravá
Možná čekám víc než se běžně stává
Povaha je často jiná než prostej lidskej úsudek
Většina soudí nevidí co skrývá hmotnej majetek
V jejich neprospěch a bez slepecký holi
Vyslovují slova z úst je ničí a mě bolí
Ze zvyku všechno polikám a je mi z toho špatně
Mezi tím co chci nahoru jim se líbí na dně
Nejhorší na tom je že tohle říkám marně
Odpověď hledám kolem sebe nevidím ji jenom v karmě
Kdyby se mě zeptali řeknu protože chci
Kdyby všichni reptaly tak žijem jako psy
Nejsem daleko od pravdy tak to říkám znova
Každej do sví kovadliny svoji silou ková.
Vidím věci tvý
Jsi vteřina má a až tě potkám, vím že trvá věky
Je nekonečná, láska věčná co spojí naše světy
A možná na vždy
Vím že tě mám a to ani neznám, světlo ze tvých očí
A jelikož vím, nejsem jedna co na úsměv skočí
Zároveň se neloučí.
Zacházej se vším co je ti dáno, přitom opatruj co v srdci máš psáno
Dál následuj mě a cestu před námi, ještě tu nejsi nic není za námi
Dala bych ti to co ani mě není známo, snad je to tak předepsáno
A stíny hor síla hromů a blesků ať nerozdělí mě a naši cestu
Ani vítr stromu ani oheň na poušti ať nespálí co hoří
Pod vodou
Když vím že jsi tak se pouštím, padám víš, nepokouším
Křídla andělů a ve sví moci stoupám níž a vidím věci
Tví í ííí
Dál opatruj co je ti dáno ani mě není známo vsrdci jméno
A následuj vše před námi je to kolem nás a přitom s námi